Alfons Mucha: Rozmarná secese

Alphonse Mucha: The Whimsical Secession 

 

Výstava plakátů Alfonse Muchy, která patří světoznámému tenistovi Ivanu Lendlovi, se po pouhých sedmdesáti dnech stala nejnavštěvovanější uměleckou výstavou v historii České republiky. 18. června dveřmi Obecního domu v Praze prošel stý tisící návštěvník, jak pořadatelé také na svých stránkách píší. Předpokládám, že během prázdnin bude počet zvědavců ještě více stoupat.

The exhibition of Alphonse Mucha’s posters which belong to the famous tenist Ivan Lendl became the most visited art exhibition in the history of the Czech Republic and it happened after only seventy days since it was opened. On June 18 the 100,000th visitor passed through the doors of Obecní dům (Municipal House) in Prague, as the organizers reported. I suppose the attendance will rise even more during summer holiday.

Alfons Mucha: Umění: Tanec, 1898. Zdroj: gelaskins.com

Ať už jste fanoušky jeho přelomových plakátů, teatrální Slovanské epopeje, téměř neznámých fotografií anebo nemůžete Art Nouveau ani cítit, jednomu faktu se nevyhne nikdo z nás – Alfons Mucha si v průběhu svého života, ale zejména po své smrti vydobyl obrovskou popularitu a návštěvnost této výstavy ji jen potvrzuje. Zájemci se mohou kochat až do 31. července.

Being a fan of Mucha’s breakthrough posters, theatrical Slav Epic, almost unknown photographs or hating him as much as you can, we all can’t avoid one fact – Alphonse Mucha gained during his lifetime (but mostly after his death) great fame and the attendance of this exhibition only confirms it. Those who are interested can please themselves with Mucha’s Art Nouveau until July 31.

Alfons Mucha: Autoportrét, 1899. Zdroj: poulwebb.blogspot.com

Abychom se trochu rozehřáli, než se někteří z vás třeba vydají do “jámy lvové”, rozhodla jsem se k příležitosti této expozice připravit pro vás článek, kde si nejpopulárnější zlomek tvorby “zakladatele plakátové reklamy” přiblížíme. Připoutejte se, vrhneme se totiž přímo do víru sladkých pastelů, tun květin a vzdouvajících se drapérií!

To get into the mood before some of you may go into the “lion’s den” I prepared an article where we can focus on the most famous fragment of Mucha’s work. Be sure to fasten your seat belts because we’re heading straight into the sweet pastels, tons of flowers and billowing draperies!

Alfons Mucha – jeden z nejslavnějších českých malířů, který je považován za jednoho z nejvýznamnějších secesních malířů vůbec, sám sebe paradoxně za představitele secese nepovažoval; naopak mu byl ten termín protivný. Když si však prohlížíme jeho obrazy, zejména tedy plakátovou tvorbu, jíž se nejvíce proslavil, bohužel pro pana Muchu se tomuto označení nejde vyhnout – není snad “čistokrevnější” secese.

Alphonse Mucha – one of the most famous Czech painters who is also considered to be one of the most important secession painters on the contrary didn’t consider himself being that. In fact, he hated the term. However, when we go through his poster production, unfortunately for Mr. Mucha it’s impossible to avoid that “s” word. There probably isn’t “purer” secessionist.

Alfons Mucha: Gismonda, 1894. Source: commons.wikimedia.org

Přelom v jeho životě i kariéře zcela jistě představuje rok 1894. Mucha tehdy navrhl plakát pro představení Gismonda, v němž hrála herečka Sarah Bernhardtová, hvězda Théâtre de la Renaissance. Zatímco jeho nakladatel Armand Colin původně z výsledku nadšený moc nebyl, ostatní lidé ano – během jednoho týdne Mucha nadchl celou Paříž, kde tehdy žil a pracoval, a získal si zákazníky a obdivovatele, a to včetně herečky samotné. S ní úzce spolupracoval následujících pět let.

Pro zvětšení klikněte na obrázek. 

The breakthrough in his life came in 1894. At that time Mucha designed a poster for Gismonda, a play where Sarah Bernhardt starred, being a known actress from Théâtre de la Renaissance. While his publisher Armand Colin wasn’t that satisfied with the result, other people were of different opinion – Mucha enthused the entire Paris where he lived and worked then, and the poster gained him clients and admirers including Bernhardt herself. Mucha closely worked with her the next five years.

Click on the pictures to enlarge them.

Médee, 1898. MoMA NY. Zdroj:
arthistory.about.com

Lorenzaccio, 1896. Soukromá sbírka.
Zdroj: commons.wikimedia.org

La Samaritaine, 1897. Zdroj:
codex99.com
V roce 1897 Mucha poprvé samostatně vystavoval nejen v Paříži, ale také v Praze v Topičově salonu – na obou místech prezentoval přes stovku svých litografií. Za svůj život jich vytvořil obrovské množství, z nichž mnohé patří do sérií ročních období, umění nebo květin. Kolem jeho plakátů se dokonce již tehdy strhla sběratelská horečka, přičemž na počátku nového století měl příležitost několik let pobývat a pracovat i v Americe.

In 1897, Mucha exhibited for the first time not only in Paris, but also in Prague. In both places he presented over hundred of his litographies. During his life, the artist created a great amount of such works, ordering a lot of them into series of flowers, arts or seasons of the year. There was something like collector-rush about his posters, later (thank to the fame) allowing him to live and work for several years in the USA.

Ovoce a květina, 1897. Source: poulwebb.blogspot.com
Fruit and Flower, 1897.
Čtyři květiny (Karafiát, lilie, kosatec, růže), 1898. Source: helloveryvanilla.blogspot.com
Four flowers: Carnation, Lily, Iris, Rose, 1898.
Denní doby (Ranní probuzení, Denní jas, Večerní rozjímání, Noční odpočinek), 1899.
The Times of the Day: Morning Awakening, Brightness of Day, Evening Contemplation, Night’s Rest, 1899.
Source: muchafoundation.org

Čtyři roční období, 1900.
The Seasons of the Year, 1900. Source: helloveryvanilla.blogspot.com

Čtyři drahokamy (Rubín, ametyst, smaragd, topaz), 1900.
Four Precious Stones: Ruby, Amethyst, Emerald, Topas, 1900. Source: helloveryvanilla.blogspot.com
Kromě plakátů se Mucha samozřejmě věnoval i jiným druhům tvorby. Navrhoval šperky, kalendáře, barevná okna, bankovky či poštovní známky. Nejvíce si cenil své nekomerční tvorby, přičemž za své mistrovské dílo považoval rozsáhlý cyklus olejů Slovanská epopej. “Mucha sám se vždy snažil o to, aby jeho díla byla inspirována přírodou a jeho pocity, prohlašoval, že umění existuje pouze proto, aby zprostředkovalo duchovní zážitky,” píše Martina Glenn na svém Artmuseu.
Byla to však právě komerční tvorba, která Muchovi vydobyla takový věhlas.

Mucha devoted himself not only to the poster production, but also to other kinds of art. He designed jewellery, calendars, coloured windows, bank notes or postage stamp. He valued his noncommercial pieces the most, considering the Slav Epic as his masterpiece. “Mucha always tried to be inspired by the nature and his feelings, claiming that the art only exists to provide us spiritual experience,” says Martina Glenn from Artmuseum.

It was his commercial production though which brought him the prestige.

Flirt – Biscuits Lefévre-Utile, 1899. Source: leninimports.com
Bières de la Meuse, 1897. Source: commons.wikimedia.org
Monaco – Monte Carlo, 1897. Source: backtoclassics.com

Moët&Chandon – Dry Impérial, 1899.
Source: wikipaintings.org
Za pozornost ovšem stojí i knihy, které Mucha napsal a vydal – Documents Décoratifs v r. 1902 a Figures Décoratives v r. 1905. První jmenovaná byla jakousi příručkou, jak vytvářet ornamenty, přičemž se stala záhy hlavní učebnicí secesní ornamentálnosti. V druhé publikaci Mucha vysvětluje principy v zobrazování postav.

Not only his paintings deserve attention, his books are interesting, too. He wrote and illustrated ‘Documents Décoratifs’, published in 1902 and ‘Figures Décoratives’ in 1905.
The first named was a kind of handbook showing how to create secession ornaments while in the second one Mucha explained his principles of depicting human  figures.

Documents Décoratifs, str. 11, 1902. Source: blog.paperblanks.com
Figures Décoratives, 1905. Source: artbrutist.tumblr.com
V čem nejspíše tkví tajemství úspěchu Muchových komerčních i nekomerčních plakátů a dekorativních panelů? Proč se líbí jak laikům, tak “profesionálům”? Proč se jeho výtvory prodávají za závratné sumy a lidé jsou ochotni stát na jeho výstavu dlouhou frontu?
Where does this success of Mucha come from? Why do both laymen and “professionals” like him? Why are his works sold for high prices and people are willing to wait in huge queue to see his exhibition?

Byzantské hlavy, 1897. Zdroj: poulwebb.blogspot.com
Mucha na svých plakátech téměř nezobrazoval žádné téma, které by bylo vyloženě negativní – jeho dámy mohou být šarmantní, okouzlující, svůdné, ale nikdy (anebo téměř nikdy) nevyvolají v pozorovateli ryze negativní pocity. Jediná veselá tematika a příjemné vzezření by však nestačily – Mucha byl zručný a talentovaný umělec, jehož dovednosti lze číst na každém jeho obraze. Dokázal vdechnout svým postavám příjemnou snovost a sympatické “červenání na líčkách” – život. Jak moc na hraně s kýčem či za ní se nacházejí, to už je na posouzení každého z nás.

Mucha almost didn’t depict any topic that would be purely negative – his women could by charming, seductive, but they never (or almost never) provoke negative (sad, melancholic) feelings. However, only happy subjects and nice image would’t be sufficient to cause such a success. Mucha was really skilled and talented artist and craftsman in one – you can notice his skills on every painting. He could inspire nice dreaminess and liveliness to all of his figures.
 

Champagne Prinet Publisher, 1897. Zdroj: wikipaintings.org
Kompozice většinou nebyla nijak složitá – doprostřed Mucha umisťoval dominantní prvek – ženskou postavu, kterou často zdobil kruhem za ní s dekorativními motivy, které vytvářely dojem jakési aureoly. Podle toho, v jaké pozici žena byla, s ní sladil i doplňující elementy. Obrazy nikdy nebyly minimalistické – Mucha měl slabost pro bohaté zdobení, složité křivky, záplavu květin v plném rozkvětu.
Which we can find in the composition, rhythm of movement and colour interplay.

The composition isn’t that much difficult in Mucha’s case – it’s always placing the dominant element in the middle of picture, being that mostly a woman figure, which he decorated with a circle filled with ornamental patterns, creating kind of a halo. Depending on woman’s pose he adjusted additional elements. His pictures are never minimalistic – Mucha loved rich decoration, sophisticated curves and tons of blooming flowers.

Zodiaque “La Plume”, 1896. Zdroj: poulwebb.blogspot.com
Díky dlouhým, ladným křivkám obrazy vzbuzují dojem plynulosti. Ten nejvíce vytvářejí a podporují drapérie, nařasené, splývavé, nadýchané látky šatů, a také dlouhé kroutící se vlasy dívek.

Long and eurhythmic curves create an impression of fluency. We can observe it in draperies – draped, airy fabrics and curling hair of girls.

Umění: Poezie, 1898. Zdroj: commons.wikimedia.org
Mucha si vypůjčoval symbolistické náměty a zbavoval je jejich ponurosti a těžkosti. Místo destruktivních femmes fatales často zobrazoval rozesmáté mladé ženy. Pokud k temnosti sklouzl, vždy ji používal spíše jako koření než základní stavební kámen díla. Tím zůstávala zdobnost, snaha o vyjádření esence krásy a o jakési propojení s přírodou.

Mucha took symbolistic motifs and rid them of their gloominess and heaviness. Instead of destructive femmes fatales he often depicted smiling young women. If he ever “slipped” to the darkness, he rather used it as a spice than a building stone. The base is decoration, an effort to express the esential beauty and to connect himself with the nature.

Job, 1896. Zdroj: wikipaintings.org
Použité zdroje: (až na interpretaci Muchovy úspěšnosti)
Sources (except of interpretation of Mucha’s success)

Pokud vás ještě ze vší té sladkosti a roztomilosti nebolí zuby (mě už ano), mám pro vás ještě na závěr jednu maličkost – Google Doodle pro 150. výročí narození Alfonse Muchy. Zbožňuju jejich malůvky k různým příležitostem!

And the last detail – Google Doodle, celebrating 150th anniversary of Mucha’s birth. I love their ideas of making the searching site more interesting!

Google Doodle pro 150. výročí narození Muchy, 2010. Zdroj: blog.couleurnature.com

    Advertisements

    3 thoughts on “Alfons Mucha: Rozmarná secese

    1. Nic proti Alfonsi Muchovi a jeho umění, ale zajímavé je přečíst si také to, co je tzv. za tím – za touto výstavou.
      Ono je dobré vidět věci v souvislostech. Položit si otázku: Čemu to slouží?. Dobré věci, nebo špatné. Tohle slouží jenom vydělání peněz – maximálnímu zhodnocení investice.
      Nikoli skutečný a čistý zájem o umění, ale samozřejmě – jenom prachy – vydělat na tom. A voto go, vole.
      Lidi jsou prostí a nechají se jednoduše zblbnout. Ukázat lidem kvalitní umění (za pomoci kýčovitých prostředků) zde není cílem, ale pouze prostředkem, jak si na umění namastit kapsu. (Investice je dlouhodobá.)
      Prachy, prachy, prachy…

      Zajímavé články o Richardu Fuxovi – investorovi vystavujícímu Muchovu a Reynkovu tvorbu, napsal James de Candole na svém blogu na Aktuálně.cz.

      http://blog.aktualne.cz/blogy/james-de-candole.php?archivelist=410

      10. 09. Kterak investovat do umění po česku
      24. 04. BigMedia a J&T
      17. 04. Investor, na kterého jsme měli zapomenout
      15. 04. Fantastické, pane Fuxo!
      01. 04. Muchovy plakáty jako lístky na tramvaj
      24. 03. Koupil jste Lendlovy plakáty za 70 milionů korun, pane Fuxo?
      21. 03. PRODÁNO! – díl II.
      21. 03. Lendlova sbírka Muchových plakátů: PRODÁNO!

      Když už Ostrava, tak člověkem, který má skutečný a čistý zájem o umění je pro mě např. Milan Weber, kurátor galerie Sokolská 26.
      http://www.ckv-ostrava.cz/vystavni_sin.html
      http://www.firmy.cz/detail/669949-vystavni-sin-sokolska-26-moravska-ostrava.html
      http://vvp.avu.cz/idatum/search/instituce-121

      Like

    Leave a Reply

    Fill in your details below or click an icon to log in:

    WordPress.com Logo

    You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

    Twitter picture

    You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

    Facebook photo

    You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

    Google+ photo

    You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

    Connecting to %s