Jan Zrzavý v Ostravě přináší poetickou melancholii

O velké výstavě Jana Zrzavého jsem vás zde už informovala. Božská hra, která trvá až do 10. března a zahrnuje všechny sály Galerie výtvarného umění v Ostravě, si klade za cíl představit divákovi dílo tohoto českého výtvarníka multimediální cestou. Jak to vlastně dopadlo? Stojí za to do ní investovat? A naplnili pořadatelé své sliby? Tady jsou mé dojmy, a to poprvé z pozice zaměstnance galerie.

Jan Zrzavý: Mládí (Jaro), 1924. Olej na plátně. Ve vlastnictví GVUO

Není to zas tak dlouho, co sály Domu umění opustila jiná rozsáhlá výstava – Černá slunce – která se setkala s velkým zájmem veřejnosti. Galerie ve stejné roční době připravila další expozici, tentokrát však zaměřenou na dílo a život jediného malíře, tvořícího sice ve stejné době jako umělci z Černých sluncí, ale natolik svébytného, že v kontextu minimálně českého malířství nemá obdoby a jeho obrazy lze na skupinových výstavách spolehlivě poznat.

Jan Zrzavý (Zdroj)
Jan Zrzavý (1890 – 1977) byl, ačkoliv tomu jeho dílo třeba nemusí nasvědčovat, členem mnoha uměleckých skupin. Zakládal skupinu Sursum, patřil do Spolku výtvarných umělců Mánes, Tvrdošíjných a také do nejprestižnějšího tvůrčího sdružení u nás – Umělecké besedy. Věnoval se jak malování, tak grafice, scénografii, literatuře a v určitém období i ilustraci, přestože se jí zpočátku bránil. Procestoval Itálii, Řecko a Bretaň, které mu spolu s dílem Leonarda da Vinciho, spisovatele Julia Zeyera a kamaráda Bohumila Kubišty byly velkými inspiracemi v tvorbě. Maloval buď figurálně nebo krajinomalbu a často se v jeho obrazech vrací určité motivy – například tváře, které vnímal jako nejlepší studnici lidské duše či motiv Kleopatry.
Zhruba 250 exponátů, které jsou v GVUO ke zhlédnutí, opravdu komplexně mapují Zrzavého tvorbu, a to jak tematicky a technicky, tak časově – rozpětí nejstaršího a nejnovějšího obrazu činí 67 let. Umělec zažil obě světové války a střídání režimů u nás, přesto je jeho dílo pozoruhodně kompaktní, neztrácí autorův charakteristický “otisk” a nadto se někam vyvíjí. Styl Jana Zrzavého se od jeho současníků liší mimo jiné také tím, že jeho tvorba jakoby popírala či ignorovala veškeré tehdejší trendy v umění – nenarazíte u něj na divoké experimentování s technikami.

Fotky z vernisáže k výstavě. Fotil V. Šulc, GVUO. Zdroj: FB stránka GVUO

Umělec byl již za svého života oblíbený u veřejnosti a úcta k němu neustále přetrvává. To poukazuje na fakt, že ačkoliv jej oceňují také umělečtí kritici a jeho práce je sofistikovaná, není nesrozumitelná ani příliš soustředěná do sebe, a mohou ji pochopit a prožít také laičtí diváci. Ti se mohou také s leckterými pocity (melancholie, rozkoš, hravost), které se Zrzavý snažil vyjádřit, dobře ztotožnit.

Jan Zrzavý: Milenci (Posedlost), 1914. Olej na plátně. Ve vlastnictví GVUO

Jemná poetika Zrzavého obrazů se dočkala vhodného prostředí – kurátoři rozčlenili jeho dílo do množství menších, jakoby intimnějších, komornějších celků, z nichž každý se soustředí na jedno téma. Zdi hrají měkkými pastelovými barvami a každý celek doprovází srozumitelný informativní popis, jaký měl umělec k tématu vztah a podobně. Ve dvou sálech se můžete podívat na různé dobové dokumenty o umělci, pro děti také galerie připravila interaktivní část v jiném sále. Zpočátku mi přišlo, že jsou Zrzavého obrazy pro děti “příliš drastické”, když jsem se nad tím ale zamyslela, došlo mi, že nikoliv – vždyť smrt, smutek nebo intimita se hojně objevují i v pohádkách. A právě pohádkovost je to, co je dle mého názoru jakýmsi těžištěm malování Jana Zrzavého a také rysem, díky němuž si získalo takovou oblibu.

Jan Zrzavý: Božská hra 

12. 12. 2012 – 10. 3. 2013 (vernisáž 11. 12.)
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Kurátoři: Karel Srp, Lenka Bydžovská, Vojtěch Lahoda a Zuzana Novotná
Otevírací doba: út – ne 10 – 18h
Vstupné: 100/50 Kč, v neděli volný vstup

—-

“Postřehy ze zákulisí” aneb nedotýkejte se prosím obrazů!

Jedno, co jsem se naučila díky tomu, že pracuju od prosince v galerii jako dozor v sálech je skutečnost – pro mne novinka, pro někoho ne – že doopravdy  můžete dílo prožít až tehdy, pokud jste ho několikrát viděli. Tvorba Jana Zrzavého mi předtím nikdy nebyla nějak zvlášť blízká – ano, slovy laika “měl pěkné věci”, ale to bylo tak všechno. Nekonečné korzování sály a odpočítávání do konce pracovní doby však způsobilo to, že jsem jakoby začala vidět víc. Měla jsem spoustu času prozkoumat každý obraz do nejtitěrnějšího detailu, nechat ho stále znova a znova působit nebo ho srovnávat s ostatními. Až po této proceduře teprve můžu říct, že jsem si nějakou výstavu opravdu intenzivně užila.

Vernisáž k výstavě, fotil V. Šulc, GVUO
Tahle práce je sice dost jednotvárná, avšak hezká v tom, že jak už bylo řečeno mám zaprvé možnost výstavu hluboce prozkoumat, zadruhé mám čas na čtení nebo na učení (ke kterému bych se doma nedokopala, takže před zkouškovým to bylo skvěle načasované), pokud v sálech nejsou návštěvníci, a zatřetí – můžu pozorovat, jak na obrazy reagují příchozí. Troufám si říct, že drtivá většina těch, se kterými jsem se setkala, si domů odnášela kvalitní estetický zážitek, a je moc pěkné vidět, jak se lidi o obrazech nadšeně baví, přeříkávají si u ilustrací k Erbenově Kytici jednotlivé básně (Vyšla dívčina jako květ, neviděl také krásy svět…), beze slova se na nějaký obraz dlouho dívají, neustále se k nějakým vracejí a znovu je pozorují nebo je probírají s dětmi.

Jan Zrzavý: Haldy večer II, 1933. Olej na plátně. Ve vlastnictví Galerie hl. m. Prahy

No, a pokud byste se mne zeptali na mé konkrétní favority výstavy, jsou jimi určitě obrazy v horním velkém sále – krajinomalba a ilustrace, přičemž nejvíce jsem se nemohla vynadívat na doslova zářící obrazy Benátek a neskutečně jemné, melancholické a poetické ilustrace ke Kytici. Obojí jsem si prohlížela doslova hodiny a pořád bylo co objevovat, čím se fascinovat a co obdivovat.

(Děkuji GVUO za poskytnutí ilustračního materiálu.)

Advertisements

5 thoughts on “Jan Zrzavý v Ostravě přináší poetickou melancholii

  1. Ó ano, můžeš si vzít prospektík, který je zadarmo a uvidíš tam nějaká díla z výstavy + počteš si o umělci anebo pokud jsi buržoaznější, je k zakoupení masivní publikace o výstavě a umělci samotném. 🙂

    Jinak kdybyste někdo měli zájem, mám napsané šichty na 11., 18., 19. a nejspíš i 26. ledna, případně se můžeme domluvit i na některou neděli (tamty dny jsou soboty a pátky, čili placené). 🙂

    Like

  2. Bude stačit prospekt.Nemusím mět všechno 🙂
    Když jsem byl u nás ve městě na výstavě Od Tiziana po Warhola tak mě nabídli katalog za 250 kč.No a udělal jsem dobře že sem ho nekoupil 😀

    Like

  3. No, publikace o Zrzavém by tě přišla na mnohem větší prachy, než 250Kč, přišla mi totiž podobně rozsáhlá jako publikace k Černým sluncím, a ta stojí 1100Kč. 😀 Na druhou stranu jsem tím listovala a vypadalo to slibně… 🙂 Záleží na kapitálu návštěvníka.

    Like

  4. Ach tak 😀
    No ceny knih o umění mi rvu srdce!
    Je tolik úžasných publikací(Toyen,Štyrský nebo Muzika) které si nemůžu dovolit 😦

    Like

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s