Je možné oddělit tkáň od duše? Ptá se čínský umělec ve svých fotografiích

Čínský umělec Zhang Huan ve svých naturalistických fotografiích proti sobě staví dva elementy, z nichž je člověk složen – tělo a duši. Exoticky působící práce má na první pohled prostý, ale zároveň působivý koncept, který svou konzistencí připomíná filosofickou otázku, na níž však nejspíš nikdy nenajdeme odpověď.

Zhang Huan: 1/2, 1998. Zdroj: zhanghuan.com

Ve třech fotografiích Zhang reprezentuje každou složku člověka zvlášť a nakonec také dohromady. Schválně se je snaží ukázat osamoceně, přestože si je vědom jejich vzájemného spojení a závislosti na sobě, což vidíme na poslední fotce.
Tělo Zhang znázorňuje vepřovými nebo hovězími žebry se zbytky masa, zatímco duši a mysl znaky, psanými inkoustem. Ač to může vypadat, jak chce, jde ve skutečnosti o sérii nahodilých slov, které na autora náhodně napsali přátelé. Žádný vyšší význam nemají. “[Slova] jsou nečitelná pro každého, kdo nerozumí čínštině – obraz díky tomu uniká interpretaci,” okomentoval sérii německý kunsthistorik a kurátor současného umění Yilmaz Dziewior, který Zhangovo umění představil na výstavě v Hamburgu. 
Člověk z masa a kostí.
“Písmena ABC a slovo ‘freestar’ na umělcově pravé paži představují zanedbatelnou výjimku. Těchto pár čitelných znaků pouze podtrhuje cizost zbytku. Protože jsou takovéto fotografie vystavovány na Západě, připadají nám exotické. 
Kultura, doslova vepsaná do Zhangova těla, je totiž přemístěna, vytržena z kontextu a reinterpretována. K nedorozumění a neporozumění tímpádem musí nevyhnutelně dojít. […] Proces dekontextualizace a pozměněné podmínky, v nichž divák toto dílo přijímá jsou tím, co ji skutečně činí exotickou.”
Všimněte si ‘ABC’ a ‘freestar’ na Zhangově pravé ruce.
Zhang zároveň postrádá jakékoliv jiné znaky, kterými by s divákem komunikoval způsobem běžným pro obyvatele moderního industrializovaného světa. Nemá žádný účes ani oblečení, je hladce oholený a tváří se neutrálně. Celkově připomíná figurínu. Díky tomu je velice obtížné zařadit jeho fotografie do konkrétního roku, což implikuje nadčasovost otázky, která provází celou sérii.
Nakonec však dochází k vzájemnému sloučení obou složek v jediný objekt – člověka. Jakkoliv je totiž jeho tělo, složené z masa a kostí, nedokonalé a dočasné, a duše složitá a pro některé nečitelná, nemohou existovat bez sebe navzájem. Schránka bez obsahu a obsah bez schránky by totiž nemohly skutečně fungovat.

Zhang Huan (*1965) tvoří především performance, ale občas si “odskočí” k fotografování a sochám. Bakalářský titul získal na čínské Univerzitě He Nan v Kai Feng a magisterský na Ústřední akademii krásných umění v Pekingu. Svými prácemi si získal mezinárodní věhlas. Jeho samostatné výstavy se konaly v galeriích moderního a současného umění například v Torontu, Londýně, Bostonu, Miláně, Pekingu a jiných velkých městech. Žije střídavě mezi Šanghajem a New Yorkem.
Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s