FRANCIS BACON. Břitva, klouzající pod povrchem zobrazovaného

Syrovost, násilnost, obnažení až na kost, mrazivost – taková by mohla být klíčová slova pro charakteristiku většiny děl (zaslouženě) známého irského malíře, jenž svůj původ odvozoval od neméně slavného filosofa – Francise Bacona. Právě mistrovství, s jakým zachycoval své náměty, a z toho vycházející sugestivita jej katapultovaly mezi nejdražší a nejoblíbenější moderní malíře.

Francis Bacon: Triptych, 1973. Zdroj: composition-improvsation.tumblr.com

H. Cartier-Bresson: Francis
Bacon. Zdroj: flickr.com

Francis Bacon (1909 – 92) se začal poprvé vážněji zajímat o umění až v roce 1927 v Paříži. Zde na něj zapůsobilo Vraždění neviňátek od Nicholase Poussina a výstava Picassových obrazů. Malovat začal v roce 1929, přičemž v roce 1934 už měl samostatnou výstavu několika svých olejů a kvašů. Úspěch výstavy mu zajistil vstup do tehdejšího “uměleckého světa” a mohl se od té doby věnovat pouze výtvarné tvorbě.

Mezi okolnosti, které jeho tvorbu ovlivnily, patřilo nejen Poussinovo a Picassovo dílo, jakožto také dílo jiných starých mistrů (např. Vélasqueze), ale také rušné dětství (neustálé stěhování v něm vyvolávalo pocit, že nemá opravdový domov) a pedantský otec, jehož pobuřovala Baconova čím dál více zjevná homosexualita. Skutečnost, že měl zálibu v převlékání se do dámských šatů, jeho otce nakonec rozlítila natolik, že Bacona v jeho 17 letech vyhodil z domu. Mladý Francis se přestěhoval do Londýna, kde si začal užívat bohémského života, často v náručí bohatých mužů. Prožil několik bouřlivých románků a vztahů, z nichž jej nejvíce ovlivnil nejspíš ten s mladým Georgem Dyerem, původně lupičem, který se pokusil vloupat do jeho domu. Georgeova sebevražda v sedmdesátých letech se Francise hluboce dotkla a po ní se stáhl spíše do ústraní.

Nicolas Poussin: Vraždění neviňátek, 1628. Zdroj: public.fotki.com

Pozorujete-li však Baconovy obrazy, je dost možné, že vám přeběhne mráz po zádech. Bacon se díval na své objekty zcela jinak, než jak jsme zvyklí u ostatních autorů – jakoby klouzal pohledem, ostrým jako skalpel, pod jejich kůží, až na samotnou tkáň a esenci zobrazovaného. Někde se dočtete, že jsou to “zhmotněné noční můry” – a vskutku, je na nich cosi snového a znepokojivého, jakoby to byly extrémně živé sny, o nichž si nejste jisti, jestli se z nich vůbec probudíte.

Francis Bacon: Studie Vélazquezova portrétu papeže Innocenta X., 1953. Zdroj: cavetocanvas.com
Diego Vélazquez: Papež Innocent X, 1650. Zdroj: jssgallery.org
Co se týče zasazení Baconovy tvorby do dobového kontextu, lze jej považovat za představitele tzv. nové figurace. Nejedná se tolik o umělecký směr jako spíše o jakousi novou filosofii, pojem, zastřešující dílo a smýšlení některých umělců v šedesátých letech minulého století. Ti reagovali na nadvládu neosobního abstraktního umění a vraceli se zpátky k zobrazivé tvorbě. To však neznamená, že by měli v oblibě realismus, založený na konvencích z antiky či renesance. Chtěli nějakým novým způsobem vyjádřit pozici člověka v moderním světě, odcizení, tíseň a ohrožení, které pociťovali. Mezi autory, tvořící v rámci nové figurace, řadíme kromě Francise Bacona také Craigie Atkinsona, Henryho Moorea, Alexandra Archipenka nebo z české kotliny například Karla Nepraše (toho jste mohli přes prázdniny vidět v Doxu).

A kde se můžete s tvorbou Francise Bacona setkat naživo?

(Od května do července letošního roku probíhala v Praze výstava, která představovala díla Francise Bacona společně s texty Bohumila Hrabala a snažila se mezi nimi najít pojítko. Navštívil ji někdo z vás?)

Triptychy

V některých triptyších se Bacon vyrovnává se ztrátou George Dyera, např. v triptychu z r. 1971, 72 a 73 (nahoře v perexu).
Francis Bacon: Tři studie pro figury u základu ukřižování, 1944. Zdroj: cavetocanvas.com
Studie pro ukřižování, 1962. Zdroj: composition-improvisation.tumblr.com

Triptych. Vzpomínka na George Dyera, 1971. Zdroj: askyfilledwithshootingstars.com

Triptych, 1972. Zdroj: cavetocanvas.com

Triptych, 1974. Zdroj: deitchman.com

Triptych, 1987. Zdroj: selectedpoems.wordpress.com

Další obrazy

Francis Bacon: Figura v krajině, 1945. Zdroj: cavetocanvas.com

Malba, 1946

Studie psa, 1952

Muž se psem, 1953

Studie van Gogha, 1957. Zdroj: composition-improvisation.tumblr.com

Ležící žena, 1961. Zdroj: cavetocanvas.com

Ochrnuté dítě na všech čtyřech, 1961. Zdroj: bysuchandsuch.com

Studie hlavy George Dyera, 1967. Zdroj: cavetocanvas.com

Studie toreadora č. 2, 1969

Autoportrét, 1971

Autoportrét, 1973. Zdroj: composition-improvisation.tumblr.com

Tři figury a portrét, 1975. Zdroj: cavetocanvas.com

Studie pro portrét, 1991

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s