MINIMALISMUS. Sňatek rozumu a špíny II

V roce 1959 na sebe upozornil americký malíř Frank Stella, když vytvořil sérii neosobních černých maleb, které se nacházely na opačné straně spektra, než tehdy módní abstraktní expresionismus. Jednobarevnost a postupy při malování inspirovaly minimalismus, který v šedesátých letech spolu s pop-artem převzal umělecké žezlo. Stella se pak stal jeho klíčovou osobností.

Frank Stella: Sňatek rozumu a špíny II, 1959. Zdroj: drawpaintprint.tumblr.com


Sňatek rozumu a špíny II je patrně Stellova nejznámější malba, která se dnes nachází v Museum of Modern Art v New Yorku. Sestává ze dvou identických polovin, na nichž se do jediné vertikály soustředí hranaté křivky, připomínající svým tvarem převrácené písmeno U. Měří zhruba 2 x 3 metry, nejedná se tedy o žádného drobečka.

“Obraz je plochý povrch, na němž se nachází barva.” – Frank Stella

Ačkoliv na první pohled se linie tváří dokonale symetricky a pravidelně, při bližším ohledání najdeme drobné nerovnosti. To poukazuje na skutečnost, že Frank Stella maloval obraz ručně. S pomocí natěračské štětky trpělivě nanášel černou smaltovou barvu tak, aby mezi jednotlivými pruhy prosvítaly tenké linie plátna. Zdůraznil tím, že jde jen o barvu na plátně a dvourozměrné médium, což je v rozporu s obecným přesvědčením, že obraz může být oknem do trojrozměrného světa tak, jak to zavedlo umění renesance.
K použití pruhů ho inspiroval jeho krajan Jasper Johns. Stella o jeho Vlajce prohlásil: “Co mě nejvíce okouzlilo bylo to, jak [Johns] zpracoval ten motiv… idea pruhů – rytmu a intervalů – a idea opakování.”

Jasper Johns: Vlajka, 1954 – 1955. Zdroj: kultura.idnes.cz
Monotónnost malířského postupu připomíná tovární, řadovou výrobu, kterou následně převzal i pop-art. (Vzpomeňte si na Warholovo masivní množení jednoho motivu.) Frank Stella tak navrhuje roli umělce jako řemeslníka, manuálního pracovníka, čímž ho řadí mezi “obyčejné lidi” a sesazuje ho z pozice “něčeho víc”.

“To, co vidíte, je to, co vidíte.” – Frank Stella

Odosobnění malby jako takové stojí proti mnohdy divoké gestice abstraktního expresionismu, stejně jako použití neutrálních, základních barev. Se Stellovým pojetím pruhů minimalistické vizuální umění také spojuje jeho precizní zpracování. To ještě více podporuje odtažité, chladné, až průmyslové vzezření, umocněné používáním industriálních materiálů. 
Sňatek rozumu a špíny II nenabízí žádné velké emoce, ani v sobě nenese zásadní poselství. O jeho autorovi se nedozvíte nic. Minimalistické obrazy totiž radikálně zredukovaly jak svou formu, tak svůj obsah, a jak jednou Frank Stella prohlásil, nejsou opravdu ničím víc než tím, co vidíte. Nadbytečné prvky nejsou důležité, proto je umělci do svých děl nezahrnují a umožňují tak divákovi či posluchači, aby vnímal jen ty klíčové a základní složky díla, obvykle vyjádřené geometricky. Po zahlcení všemožnými symboly, významy a složitým zpracováním předchozí malby je to však spíš úleva. Minimalismus se tak dá považovat za jakousi meditaci v umění, se kterou se v té době ztotožnila spousta mladých začínajících umělců.
Nejvíce se projevil ve výtvarném umění a designu, vliv měl však i na vývoj ostatních uměleckých oborů, například architektury a hudby. Kromě Franka Stelly minimalistickému umění výrazně přispěli:

Sol LeWitt

Sol LeWitt: Neúplná otevřená krychle 7/18, 1974. Zdroj: virginia.edu 

Krychle bez krychle, 1996. Zdroj: dailyicon.net

Nástěnná kresba č. 273, 1975. Zdroj: saatchi-gallery.co.uk

Agnes Martinová

Agnes Martin: Bez názvu, 1960. Zdroj: artnet.com

Šťastné prázdniny, 1999. Zdroj: whitehotmagazine.com

Na jasný den, 1973. Zdroj: peterblumgallery.com

Ad Reinhardt

Ad Reinhardt: Abstraktní malba, 1963. Zdroj: cohenburg.blogspot.com

Abstraktní malba, 1960 – 66. Zdroj: blog.art-tistics.com

Barnett Newman

V případě tvorby Barnetta Newmana ji lze zařadit do abstraktního expresionismu, má však také minimalistické prvky. 
Barnett Newman: Dohoda (Covenant), 1949. Zdroj: artexpertswebsite.com

Žlutý obraz, 1949. Zdroj: cavetocanvas.com

Divočina, 1959

Robert Ryman

Bez názvu, 1962
Bez názvu, 1965

Tony Smith

Tony Smith: Volná jízda, 1962. Zdroj: en.wikipedia.org

Tony Smith: Kouř, 1967. Zdroj: nytimes.com

Tony Smith. Zdroj: freewayeyewear.com

Frank Stella však nezůstal u střízlivého minimalistického tónu dlouho. Mezi jeho pozdější práce patří:

Frank Stella: Eskimo Curlew, 1976. Zdroj: poulwebb.blogspot.com

Firuzabad, 1970. Zdroj: sfmoma.org

Gran Cairo, 1962. Zdroj: arthistory.about.com

Advertisements

2 thoughts on “MINIMALISMUS. Sňatek rozumu a špíny II

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s